Společnost Lanex žádala úhradu nákladů za testování zaměstnanců po ministerstvu zdravotnictví, které opakovaně reagovalo odmítavě. Požadavek bude řešit soud. Celý text Hospodářských novin z 21. listopadu najdete zde: https://archiv.hn.cz/c1-66988590-stat-nechce-firmam-platit-nahradu-skody-kvuli-covidu-temer-tisic-podnikatelu-pozaduje-pres-11-miliard-korun?fbclid=IwAR3GXeqhBFJA3Hs9kA-hfij0HAcFp-baym9BwJA_XTwOIHPqhwGtTUHSyNU
Stát nechce firmám platit náhradu škody kvůli covidu. Téměř tisíc podnikatelů požaduje přes 11 miliard korun
Máme za to, že jde o princip, prohlašuje Petr Mitura, výkonný ředitel společnosti BR Group. „Nařízení vydaná státem se musí řídit stejnými zákony, jaké platí pro všechny. Není možné, aby stát spoléhal na to, že vymáhání náhrady škody v případě nezákonných opatření je tak náročné, komplikované, nákladné a vyčerpávající, že na něj firmy raději rezignují,“ říká šéf moravskoslezské průmyslové skupiny.
Lanex, jedna z jejích firem, žaluje stát kvůli tomu, že mu nechce vyplatit zhruba 300 tisíc korun za škody způsobené podle něj nespravedlivými hygienickými opatřeními proti šíření koronaviru. Ta v regionu platila loni od konce června do půlky srpna. O náhradu škody Lanex žádal stát několikrát, ministerstvo zdravotnictví ale žádosti zamítalo, proto se jej firma rozhodla žalovat.
Jak HN zjistily, Lanex není jedinou firmou, které stát odmítl vyplatit náhradu škody v souvislosti s covidem. Různá ministerstva, kterým přišlo přes devět stovek žádostí, dosud nevyplatila podnikům ani korunu. Ty po státu požadují minimálně 11 miliard korun.
Kvůli čemu se soudí Lanex? Krajská hygienická stanice v Ostravě, kterou loni vedla současná hlavní hygienička Pavla Svrčinová, vydala o prázdninových měsících mimořádná opatření, která s okamžitou platností zkracovala otevírací doby restaurací a barů, zakazovala konání veřejných akcí nad sto osob nebo přikazovala testování přeshraničních pracovníků. To vše v době, kdy se v Česku plošná opatření proti šíření covidu naopak zmírňovala.
Dvě firmy ze skupiny, PF Plasty, jež vyrábí formy a výlisky z plastů nejčastěji pro automobilový průmysl, a Lanex, který produkuje lana, provazy nebo pásky pro průmysl i horolezce, se rozhodly, že testy zaměstnancům z Polska budou proplácet nebo na ně přispějí. Obávaly se, aby nepřišly o dohromady přes 150 lidí, které by neměly jak nahradit.
Jeden test tehdy vyšel na 2100 korun, přeshraniční pracovníci potřebovali dva testy měsíčně. Skupina už loni prohlásila, že by se na nákladech měl stát podílet a že bude žádat náhradu škody, protože z opatření bylo například těžké pochopit, proč se museli testovat zrovna zahraniční zaměstnanci.
Na začátku srpna BR Group podala žalobu, v níž se domáhala zrušení části opatření hygienické stanice. Než se ale návrhem začal zabývat soud, hygiena opatření zrušila. Loni v září tak skupina uplatnila u ministerstva zdravotnictví nárok na náhradu škody, společnost Lanex požadovala téměř 300 tisíc korun, PF Plasty necelých 180 tisíc.
Ministerstvo se ozvalo až letos v březnu. „Odpověděli nám, zjednodušeně řečeno, že opatření ukládala povinnost testování zaměstnancům z Polska, nikoliv podnikům. Takže bylo svobodným rozhodnutím firem náklady na testování zaplatit,“ popisuje mluvčí BR Group Ivana Gračková. Na konci letošního srpna tak už začala peníze po ministerstvu vymáhat soudně pouze společnost Lanex. PF Plasty se podle Gračkové nyní soudit nebude, protože má větší starosti s dopadem pandemie na své podnikání.
Státu se do vyplácení náhrad škod, které podnikatelům způsobila vládní opatření, nechtělo už od začátku pandemie. Loni v březnu premiér Andrej Babiš (ANO), ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v médiích říkali, že stát nebude firmám a podnikatelům vyplácet náhradu škody, protože by se nedoplatil.
Někteří právníci už tehdy upozorňovali na to, že to je nezákonné a náhrada škody podnikatelům patří. Změna přišla až letos v únoru s pandemickým zákonem, který řeší i náhradu škody. Stát podle něj může vyplatit jen skutečné náklady související s opatřeními, ale už ne ušlý zisk.
Příslušná ministerstva však zatím neuznala žádnou náhradu škody. Tu firmy a podnikatelé uplatňují podle toho, v jaké době a na základě jakých zákonů škoda vznikla, tedy podle zákona o ochraně veřejného zdraví u ministerstva zdravotnictví, podle krizového zákona na vnitru a podle pandemického zákona na financích.
Všechna tři ministerstva k začátku října dostala celkem 907 žádostí o kompenzaci za ztráty vzniklé vládními opatřeními. Na vnitru podnikatelé požadují téměř 10,8 miliardy korun, u financí přes 200 milionů korun, ministerstvo zdravotnictví souhrnnou částku neuvedlo. Úřady ještě nikomu náhradu nevyplatily, údajně nesplňují zákonné podmínky. S ministerstvem vnitra už se tak soudí 17 podnikatelů.
Výkonný ředitel BR Group Mitura přiznává, že vymáhaná částka, tedy necelých 300 tisíc korun, pravděpodobně nestojí za úsilí a investice, které do toho firma vkládá. Skupina to ale považuje za principiální záležitost. „Přiznat náhradu škody by znamenalo přiznat chybu a do toho se státu nepochybně nechce,“ myslí si Mitura.
Společnost Lanex zastupuje právník Pavel Říha z advokátní kanceláře Forlex. V žalobě, kterou mají HN k dispozici, píše, že mimořádná opatření krajské hygieny nebyla řádně zdůvodněna a testování přeshraničních pracovníků bylo diskriminační, protože čeští zaměstnanci se testovat nemuseli – stejně jako například zahraniční podnikatelé pracující v tuzemsku. Podle žaloby tak opatření bylo namířené proti zaměstnavatelům určité skupiny osob, tedy polských pracovníků. Přitom v Polsku byla v té době epidemie mírnější než v Česku a země byla považována za stát s nízkým rizikem nákazy.
Podle advokáta Jiřího Gorčíka z advokátní kanceláře Delta legal nelze předjímat, jak výsledek žaloby dopadne. „Je potřeba, aby firma prokázala, že jí na základě opatření hygieny vznikla konkrétní škoda, musí prokázat nezákonnost konkrétních opatření a příčinnou souvislost mezi nezákonností opatření a vzniklou škodou,“ dodává.
